← Zpět na příběh

Osvěta

Co je epilepsie

Epilepsie je chronické onemocnění mozku, při kterém dochází k opakovaným epileptickým záchvatům – náhlým výbojům nadměrné elektrické aktivity mozkových buněk. Nejde o duševní chorobu ani o nákazlivou nemoc. V Česku s epilepsií žije přibližně 80 000 lidí a může propuknout v jakémkoliv věku.

Příčina bývá různá: následek úrazu, mozkové příhody, infekce, vrozené vývojové odchylky, genetika – nebo, jako v Maričině příběhu, nádor, který dlouho nikoho nenapadl. U části lidí se příčina nenajde vůbec. Právě proto stojí za to nejasné a opakující se příznaky řešit a trvat na vyšetření.

Jak vypadá záchvat

Záchvat nemusí znamenat pád a křeče. Podle toho, odkud v mozku výboj vychází a kam se šíří, se pozná několik základních typů:

Fokální (ohniskový) záchvat při vědomí

Záchvat začíná v jedné části mozku a člověk je při vědomí. Může se projevit cukáním jedné končetiny, brněním, zvláštním zápachem, náhlým strachem nebo pocitem déjà vu. Právě takové nepatrné projevy se často přehlédnou – Marika je dlouho považovala za noční spasmy.

Fokální záchvat s narušeným vědomím

Člověk působí zmateně, neodpovídá, opakuje účelové pohyby (mlaskání, okusování, přehrabování se v oblečení). Záchvat si po probuzení nepamatuje.

Generalizovaný tonicko-klonický záchvat („velký“ záchvat)

Ztráta vědomí, pád, ztuhnutí těla (tonická fáze) a následné křečové škubání končetin (klonická fáze). Může doprovázet pokousání jazyka nebo ztráta moči. Obvykle trvá 1–3 minuty, po něm bývá člověk vyčerpaný a spavý.

Absance

Krátké (vteřinové) „vypnutí“ – člověk ztuhne, zírá do prázdna a nereaguje. Časté u dětí, snadno se zamění za nesoustředěnost.

První pomoc při záchvatu

Co dělat

  • Zachovejte klid a odměřte délku záchvatu.
  • Odstupte a dejte člověku prostor – zachyťte ho jen tehdy, hrozí-li pád z výšky nebo do provozu.
  • Odsuňte z dosahu tvrdé a ostré předměty, podepřete hlavu něčím měkkým.
  • Po odeznění křečí položte člověka do stabilní polohy na bok a zkontrolujte dýchání.
  • Zůstaňte s ním, dokud se plně neprobere, a uklidněte ho.

Čeho se vyvarovat

  • Nevkládejte nic do úst – člověk si nemůže spolknout jazyk, zato si může zlomit zuby.
  • Nepřidržujte končetiny proti křeči – hrozí zranění.
  • Nenabízejte jídlo, pití ani léky, dokud není plně při vědomí.
  • Nezkoušejte umělé dýchání během křeče.

Kdy volat 155

Léčba a život s epilepsií

Základem léčby jsou antiepileptika – u zhruba dvou třetin lidí dokážou záchvaty zcela potlačit. Když léky nestačí, přichází v úvahu neurochirurgická léčba, stimulace nervů nebo ketogenní dieta. Lidé s epilepsií mohou pracovat, sportovat a vést plnohodnotný život; některá omezení (například řízení motorových vozidel) upravuje zákon a vždy je řeší ošetřující neurolog.

Záchvaty mohou vyvolat nedostatek spánku, alkohol, blikající světla u citlivých osob, vysoká horečka nebo nepravidelné užívání léků. Znát své spouštěče pomáhá záchvatům předcházet.

Kam pro ověřené informace

Monitoring

Deník záchvatů →

Samostatný formulář pro záznam záchvatů s tisknutelným přehledem pro lékaře.

Tato stránka slouží k osvětě a nenahrazuje vyšetření ani radu lékaře. Podezření na epilepsii vždy patří neurologovi.